středa 16. prosince 2020

Měsíční polemizování: Vánoční tradice a zvyky II.

Ahoj všichni a vítejte u dnešního vánočního speciálu. Tradice a zvyky jsou udržovány v každé kultuře, každého národa a není výjimkou, že naše země jich také pár má, zvláště pak v období adventu a Vánoc.

V minulém roce jsme vydaly článek o vánočních tradicích a pověrách. Dnes si dáme malé pokračování s troškou historie, protože tradic a zvyků existuje velmi mnoho. Ty podstatné a často konané jsme vám pověděli již minulý rok. Dnes se zaměříme na 4 adventní neděle, adventní kalendář, věnec, pečení cukroví nebo vánočky, betlém a stromeček, který se s tím pojí.

Řekněte nám, zapálili jste svíčky na věnci ve správném pořadí? A jaké svíčky jste na věnec vlastně umístili? Proč se čtyři adventní neděle nazývají různými jmény a který svatý je jejich patrony? Víte to?


Samotné slovo Advent je odvozeno od latinského slova Adventus a značí příchod spasitele, dobu radosti a oslav.

První neděle ze čtyř před Štědrým dnem značí příchod liturgického neboli křesťanského roku. Tato doba se pohybuje kolem svátku svatého Ondřeje. Ten byl patronem nevěst. Na tento svátek se váže i jeden zvyk. V den svatého Ondřeje se 4 předměty (hlína, hřeben, chléb a prsten) daly pod 4 hrnečky. Ty se následně zamíchaly tak, aby dotyční netušil, co v kterém hrníčku je. Poté se jeden z nich odkryl a podle toho, co pod hrnečkem bylo, se stalo osudem majitele. Hlína znamenala, že dotyčného čeká do roka smrt, hřeben - nemoc, chléb - majetek a prsten svatba.


O první adventní neděli se také zapaluje první svíce na věnci, tím je také zahájen symbolický odpočet do 25. prosince.

Klasickou dnešní podobu adventního věnce známe od 19. století. Tuto tradici započal německý protestanský teolog v Hamburku.

Adventní věnec je v českých vánocích nejčastěji kulatý, to symbolizuje Boží věčnost, jednotu. Následně je k němu připevněno jehličí, které představuje život. Zdoben bývá z pravidla 4 svíčkami. Správně však by měl být zdoben 5. Tři svíčky adventního věnce by měly být fialové, jedna růžová a poslední bílá uprostřed. A proč je tomu tak?


O první adventní neděli (železné) se zapaluje svíčka fialová - tzv. svíce proroků, ta symbolizuje naději. Mimo již zmíněný svátek svatého Ondřeje jsou významné i svatý Mikuláš, který jíž odedávna chodil v průvodech s čerty, anděli a jinými maškarami v tomto období a rozdával dětem dobroty. Druhý důležitý svátek je svátek svaté Barbory, o větvičkách a této tradici jsme vám psali již v minulém článku.

Druhá adventní neděle (bronzová) symbolizuje lásku a Ježíškovy jesličky. Zapaluje se druhá fialová svíčka jejíž název je betlémská a symbolizuje mír.

Mimochodem víte, kde vznikly první jesličky? Zasloužil se o to v roce 1223 František z Assisi, který chtěl tento výjev narození Ježíše Krista zobrazit. V kapli na kopci na okraji italské vesnice uspořádal tento výjev narození Páně. A na 24. prosince o půlnoci, při rozeznění zvonů se na tento výjev došli podívat všichni vesničané i z dalekého okolí. František z Assisi u toho předčítal úryvky z Lukášova evangelia a tak vznikla tradice betlémářství a také první půlnoční mše. První velké vyřezávané betlémy se začaly objevovat hlavně v šlechtických a chrámových stavení až později byly vytvářeny lidové betlémy v měšťanských domech a vesnických stavení a vyráběly se z mnoha materiálů.



Třetí adventní neděle (stříbrná neboli pastýřská) byla spojována s výzdobou kostelů květinami a vše bylo slavnostně haleno do růžova. Růžově zbarvená by měla být i třetí adventní svíčka, neboli svíčka přátelství, která je symbolem radosti. Během třetí adventní neděle je důležitý svátek svaté Lucie, kdy přichází rovnodennost. Za Lucky chodily převlečeny ženy, dívky po vesnici a rozdávaly dobroty případně dětem hrozily rozpáráním břicha pokud se nepostily. Ženy v tento den neměly vykonávat žádnou práci, neměly prát ani uklízet. Pokud Lucky přistihly ženy při práci, jejich práci jim překazily, prádlo ušpinily a opět udělaly v domě nepořádek.

Poslední, čtvrtá adventní neděle (zlatá neboli andělská) je spojována nyní s otevřenými obchody a šílenstvím, dříve však byla spojována s klidným obdobím a čekáním. Na věnci se zapaluje čtvrtá fialová adventní svíce, která znázorňuje mír, pokoj a lásku.

Na Štědrý den se zapaluje poslední bílá vánoční svíčka, která je zasvěcena Ježíši Kristu.

Poslední maličkost k rozsvěcování svíček na věnci. Rozsvěcet je začínejte vždy proti směru hodinových ručiček, tedy z prava do leva.


Ještě k tomu odpočtu dní do Štědrého dne. Klasickým příkladem a symbolem je také adventní kalendář. Ten vznikl již někdy na konci 19. století a jeho původ je opět v Německu. Šlo o vytištěný kalendář na dvou papírech. Na prvním listu byly obrázky, na druhém básničky. Každý den se vystřihla jedna básnička, která se spojila s obrázkem. po 24 poslepovaných políčkách pak vznikl obrázek Vánoční krajiny.

Během 4 adventních nedělí se samozřejmě peče mnoho cukroví, vánoček a jiných dobrot. První vánoční cukroví se objevilo již v 16. století. Kdy se dětem dávaly figurky z ovoce, které později měly sníst. Až později se začalo péct cukroví z mouky, ta měla být dána z naší úrody, aby v dalším roce bylo opět úrody hodně. Vykrajovaly se hlavně tvary zvířat, která byla v hospodářství, nebo kolečka - symboly slunce. Obojí mělo za úkol ochránit zvířata a celé hospodářství. Tradiční cukroví, tak jako ho známe dnes pochází někdy z 19. století. Kvůli drahým kořením, která byla užívána si je však dopřávali pouze majetní lidé.


S vánočkou je to ještě mnohem složitější. Nejenže je připravována již od středověku nebo alespoň jistá její podoba, ale také pro ni existuje opravdu mnoho názvů. Až později někdy ve 13. století se začaly vyrábět vánočky ve tvaru bochánků. V 16. století pak mohly vánočky péct jen mistři pekařského cechu až o 2 století později směly být vánočky připravovány i doma a vždy se peklo tolik vánoček, kolik doma bylo členů. Péct se musela vždy den před Štědrým dnem. První vánočku vždy získal hospodář proto aby bylo hodně úrody. Ta největší se pak rozkrajovala při Štědrém dnu. Jednou z mnoha tradic je pak také zapečení mince do těsta. Ten kdo poté měl ve svém kousku tuto minci, byl bohatý, zdravý a šťastný po celý rok. Můžete to doma zkusit taky.

Posledním důležitým zvykem k vánočce je její pletení. Díky křížovému pletení vánočky naši předci věřili, že se tak chrání před zlem a neštěstím. Vánočka by měla být pletená z 9 copů. Čtyři spodní symbolizují živly (oheň, vodu, vzduch a zemi), prostřední tři představují cit, vůli a rozum. Poslední 2 představují vědění a lásku. Abychom nezapomněly, záleží také na tom, jak se vám vánočka povede. Pokud ji spálíte nebo bude rozpraskaná, znamená to neštěstí a chudobu. Krásně vzešlá a povedená vánočka symbolizuje štěstí, blahobyt nebo přírůstek do rodiny. Jo a ještě jedna maličkost, při zadělávání vánočky nemluvte, děti ať okolo vás neskákají, za to vy si u ní povyskočit musíte, aby těsto hezky vykynulo.

Posledním o čem si dnes povíme je vánoční strom. Jestli si myslíte, že vánoční stromeček je dlouholetou tradicí, mýlíte se. V prvopočátcích se zdobily pouze zelené větvičky, které byly uloženy ve váze a zdobily se hlavně ovocem a ořechy. Až později v německých zemích se začaly objevovat stromečky v domácnostech, byly však zavěšovány špičkou ze stropu špičkou dolů. Teprve v 19. století se strom objevil i u nás. Mohl za to tehdejší ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich, který si jej pořídil pro své přátelé. Tento zvyk se tedy pozvolna začal projevovat i v jiných rodinách, zvláště pak v těch měšťanských. Byly zdobeny sušeným ovocem, ořechy a lojovými svíčkami. Až později se začali objevovat na stromcích ozdobičky z různým materiálů jako například slaměné, z korálků nebo skla.


Ještě taková perlička. První vánoční strom, který byl postaven na náměstí byl strom republiky. Tento strom byl postaven v roce 1924 spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem na brněnském Náměstí svobody. Donutila ho k tomu událost, kterou prožil se svými přáteli v roce 1919. V té době našel v lese prochladlé děvčátko. Tato událost s ním tak moc pohnula, že se rozhodl vztyčit tento strom a uspořádat pod ním pro opuštěné děti sbírku.

Co vy a vánoční zvyky a tradice. Znáte některé výše zmíněné? A kolik cukroví jste letos napekli. Podle všeho by se mělo dělat minimálně 12 druhů cukroví jako je 12 měsíců v roce.


Napište nám zda jsou pro vás tyto informace nové a nebo jste již na nějaké narazili.

Od nás je to pro dnešek vše. Mějte krásný zbytek středy, klidné Vánoční svátky, mnoho dárečků pod stromečkem a nebo jen klidně jeden a to velký balík plný zdraví, lásky a pohody.

Tak pa a příště zase ahoj!

Za holky ze Zážitky na 4, Verů

Žádné komentáře:

Okomentovat