Památky: Štefánikova hvězdárna

Zdravíme vás tento týden již u druhého článku. Tentokrát se s námi pojďte podívat do Štefánikovy hvězdárny, která se nachází nedaleko Petřínské rozhledny v Petřínských sadech. Z předchozích článků již víte, že jsme výšlap na Petřín absolvovaly 2x. Do hvězdárny jsme se vydaly v tom druhém výletu za naším spolužákem, který ve hvězdárně působí jako demonstrátor a který nás pozval na pozorování planety Venuše a nejjasnější hvězdy - Slunce. Za což mu ještě jednou děkujeme, protože to byl opravdu velký zážitek.

Ke hvězdárně je možné se dostat pěšky přes zahrady Kinských a Petřínské sady, jako jsme šly my, nebo pomocí lanové dráhy či autobusem. (Více o naší konkrétní cestě v článku o Petřínských sadech).

Z historie vám povíme jen něco málo, protože je celkem rozsáhlá a více se o ní můžete dočíst na jejich oficiálních stránkách. Avšak, hvězdárna byla založena roku 1928 a její první otevření pro členy Společnosti proběhlo dne 24.6.1928, pro veřejnost byla zpřístupněna až o rok později. Rozsáhlá rekonstrukce hvězdárny proběhla v polovině 70. let, znovu zpřístupněna byla roku 1976. Od roku 1979 je Štefánikova hvězdárna součástí Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

I dnes se podle nás hvězdárna těší velké návštěvnosti a také chápeme proč. Základní vstupné činí 80 korun, my jsme však jako studentky platily částku 60 korun, po předložení studentského průkazu. Přesný ceník naleznete na jejich webových stránkách. Nejde zde však pouze o cenu vstupného. Prohlídková trasa je velice bohatá, nachází se zde interaktivní výstavy, kdy si můžete potěžkat asteroidy, prohlédnou si vzácné drahokamy, vyzkoušet, jaká by byla vaše váha na jiných planetách sluneční soustavy, prohlédnout, čím se hvězdná obloha zkoumala dříve a mnoho dalšího. Nás uchvátily 2 věci.

První z nich je velká nástěnná tabule, na které se nachází hvězdy a souhvězdí, které lze pozorovat. My jsme u toho strávily minimálně půl hodiny, i když to pravděpodobně bylo více. Hledaly jsme souhvězdí našich znamení a učily jsme se je od sebe rozeznávat, abychom to někdy mohly vyzkoušet i naostro při pozorování hvězdného nebe.

To druhé nadšení v nás vzbudilo sledování Venuše a Slunce dalekohledy. Ta radost se vlastně nedá ani popsat. Je opravdu neskutečné, že je možné něco tak vzdáleného dalekohledy pozorovat. A ještě neskutečnější, když to lze pozorovat jak za denní, tak i noční oblohy. Měly jsme ohromné štěstí vidět po dlouhé době (kdy vidět nebyla) skvrnu na Slunci. Všichni zaměstnanci a demonstrátoři zde byli velice milí a přívětiví a všechny naše zvídavé otázky byly zodpovězeny.

Je úžasné, že hvězdárna nabízí každoročně astronomické kroužky pro žáky základních škol, pro zájemce také kurz astronomie a astrofyziky a v neposlední řadě, se také zúčastňuje letních táborů (tzv. Astrobus), kdy zaměstnanci a demonstrátoři ukazují noční oblohu zvídavým táborníkům pomocí přenosných dalekohledů.

My ještě jednou děkujeme za plno krásných dojmů z této návštěvy a doufáme, že i vy se do hvězdárny vydáte na návštěvu, protože to opravdu stojí za to.

Jednotlivé názory na místo:

Za celý život jsem byla ve hvězdárně asi třikrát a pokaždé to byl zážitek. Tentokrát jsem byla dojatá počtem jednotlivých místností a vybavením. Nejvíce se mi líbila mapa se svítícími hvězdami a souhvězdími. Pokud bych mohla, strávila bych u ní celý den! Také mě zaujaly meteority a kameny z různých konců světa. No a dalekohled je naprosto zázračná věc! Když jsem viděla malou tečku přes něj, což byla Venuše, měla jsem pocit čehosi vznešeného a nepopsatelného, jako kdybych se dotkla nebe.

Eli

Návštěva hvězdárny ve mně vždy vyvolává nepopsatelnou radost. Díky mému dědečkovi slýchám o hvězdách, planetách, planetkách a Slunci, již od dětství a nikdy mě to nepřestane uchvacovat. Už jako malá jsem se dívala skrz dalekohled na noční oblohu a Měsíc. A i teď, když jsem starší velice ráda poslouchám dědova vyprávění. Tahle návštěva však ve mně zachovala ještě větší nadšení. I když to nebyla má první návštěva této hvězdárny, tak až teď jsem si ji pořádně vychutnala. Vidět ty planety a mít je "na dotek ruky" je neskutečné. Tohle si každý musí zažít sám.

Verů

V této hvězdárně jsem byla poprvé, a proto to byl úžasný zážitek. Líbily se mi jak různé meteority, které popadaly po celé Zemi, tak i pokusy, které člověk musí zkusit už jen ze zvědavosti, jestli funguje to, co tam píší. Co mě ale nejvíce okouzlilo byly dalekohledy. S holkami jsme viděla jak Venuši, tak i Slunce a jeho skvrny, kterých jsem si tedy na poprvé hned nevšimla. (Myslela jsem si, že mají špinavý dalekohled 😀). A hledání Venuše byl zážitek už sám o sobě. Věčné dohadování, kde vlastně je v tom nejmenším dalekohledu, bylo dlouhé. Nenapadlo by mě, že k dalekohledu si musím vzít ještě své vlastní dioptrické brýle. Hold poučení pro příště a pro všechny, kteří nosí brýle! 😀

Jítí

Doufáme, že se vám náš dnešní článek líbil a nezapomeňte nám napsat, zda jste i vy nadšenci pro astronomii, hvězdy a planety. Anebo pokud jste byli v jakékoliv hvězdárně, napište nám sem dolů, vaše pocity, my si je velice rády přečteme. Třeba tím budeme společně inspirovat ostatní k navštívení.

Mějte se krásně a nezapomeňte se alespoň jednou v noci podívat na oblohu a pokusit se najít třeba souhvězdí Malého vozu.

S láskou ♥,

holky ze Zážitky na 4.